Nové řízené střely AIM-120 AMRAAM zvýší bojovou hodnotu českých gripenů

Za hranici viditelnosti

Již více než rok zajišťují ochranu vzdušného prostoru České republiky nové stíhací letouny JAS-39C Gripen. Během této doby se jasně ukázalo, že piloti i jejich stroje jsou k tomuto úkolu dobře připraveni. Gripen však má mnohem větší možnosti a schopnosti a česká armáda se proto připravuje na jejich využití.

Zabezpečení vzdušného prostoru je nejdůležitějším úkolem, který v současnosti české vojenské letectvo má. Ačkoliv tomu tak v minulosti vždy nebylo, dnes má k jeho plnění ty nejlepší podmínky. Protivzdušná obrana byla integrována do aliančního systému NATINADS, neustále se modernizuje letecká základna v Čáslavi a vybraní piloti byli přeškoleni na moderní stíhací letouny čtvrté generace, které dostaly také odpovídající výzbroj.
Nepočítáme-li palubní kanony, je v současnosti jediným zbraňovým systémem kategorie vzduch-vzduch zavedeným ve výzbroji AČR protiletadlová řízená střela AIM-9M Sidewinder. Výhodou této střely je, že je integrována nejen na gripeny, ale i na letouny L-159, které tak lze v případě potřeby v omezeném rozsahu též zapojit do ochrany vzdušného prostoru. Sidewinder sám má však řadu omezení. Předně jde o střelu krátkého dosahu, která je určena pro manévrový vzdušný boj, tedy nejkrajnější fázi leteckého střetu. Její použití navíc mohou podstatně ovlivňovat takové faktory, jako je mlha, mraky či přímé slunce, a tak je možné ji odpalovat v podstatě jen za přímé viditelnosti cíle. Samozřejmě že pro klasický hotovostní systém ochrany vzdušného prostoru tato omezení nejsou podstatná, neboť použití zbraní se v tomto případě řídí jednoznačnými pravidly. Mezi základní úkoly hotovostních letců totiž patří nejen vyhledání, ale též neomylná identifikace cíle. Pokud by tedy nakonec byl vydán rozkaz ke střelbě, je jasné, že by piloti cíl viděli a byli si naprosto jisti jeho identitou.
Takzvaný "Air policing" je jen jedním z mnoha úkolů, ke kterým jsou vojenská letectva po celém světě stavěna. Při leteckých střetnutích, kdy proti sobě na obou stranách stojí bojové letouny, se totiž mnohem více využívají střely středního dosahu, patřících do kategorie BVR (Beyon Visual Range), tedy odpalovaných za hranici viditelnosti. Tyto střely dnes patří mezi nejsložitější zbraňové systémy a jsou schopny ničit vzdušné cíle na vzdálenost mnoha desítek kilometrů. Jednou z nejmodernějších střel této kategorie je i AIM-120 AMRAAM, která bude v příštích letech také ve výzbroji českého letectva.
"Na projektu AMRAAM jsme začali pracovat v druhé polovině roku 2004, kdy bylo rozhodnuto o pořízení střel středního dosahu. Následně toto rozhodnutí svým usnesením potvrdila i vláda České republiky. Hlavním cílem bylo co největší využití možností nových gripenů, které by byly bez střel kategorie BVR podstatně omezené. Vedle AIM-120 byly na výběr i jiné typy, ale ty buď nejsou kompatibilní s našimi stroji a nebo ještě nebyl dokončen jejich vývoj. Jako nejdostupnější řešení jsme proto zvolili americkou střelu AMRAAM," říká projektový manažer podplukovník Roman Harenčák. Po vypracování nezbytné dokumentace započala jednání s americkou stranou, která dne 6. dubna 2005 vyústila v podpis smlouvy o nákupu zbraňového systému AMRAAM. Celý kontrakt je realizován v rámci programu FMS (Foreign Military Sale) a jeho cena, která dosahuje zhruba 750 milionů korun, bude plně hrazena z rozpočtu Ministerstva obrany.
A co za tuto částku české vzdušné síly získají? "Smlouva je podepsána na dodávku řízených střel AIM-120 C-5 AMRAAM, dvojice cvičných střel CATM-120C a veškeré logistické zabezpečení, které obsahuje manipulační techniku, přepravní kontejnery, speciální přípravky a nářadí, náhradní díly, technickou dokumentaci, kontrolní zařízení, výcvik leteckého a pozemního personálu, dopravu a servis," vysvětluje pplk. Harenčák z odboru řízení projektu nadzvukového letounu. Právě logistika celého systému tvoří nemalou část celkové ceny kontraktu.
Zavedení tak sofistikovaného zbraňového systému, jakým jsou řízené střely, pochopitelně není jednoduchou záležitostí. V našem případě bylo nutné na její použití připravit i samotné gripeny. Švédské stroje mají sice AMRAAM integrován, ale v době jejich pořízení česká armáda se střelami kategorie BVR ještě nepočítala, a tak byly gripeny dodány bez možnosti jejich použití. Teprve po dopracování Koncepce rozvoje vzdušných sil AČR bylo rozhodnuto o jejich zavedení. Schopnost použití střel AMRAAM tak musí být do letounů znovu přidána. Tato opětovná integrace spočívá zejména v doplnění palubního software letounu a také příslušné dokumentace a je zcela na bedrech švédského výrobce. Její kompletní dokončení je spojeno s dalšími modifikacemi, kterými v současnosti ve Švédsku postupně procházejí všechny české gripeny.
Pokud jde o personál, jeho vyškolení by nemělo být nijak náročné. Piloti absolvují v podstatě dva kurzy. První z nich bude trvat jeden týden a jeho hlavní náplní budou základní charakteristiky řízených střel AMRAAM. Druhá část školení pak proběhne na jakémsi počítačovém simulátoru, kde se již piloti seznámí s konkrétními operačními postupy a detailně se všemi vlastnostmi a možnostmi střel. Tento simulačný systém umožňuje nacvičovat BVR taktiku až do stupně roje, díky čemuž lze výcvik provádět velice efektivně a zároveň s malými náklady.
Možná ještě jednodušší budou mít výcvik příslušníci pozemního technického personálu. Ti jsou totiž již dnes v rámci přeškolení na gripeny schopni AMRAAM bez problémů na letoun podvěšovat či s ním jinak manipulovat. Před dodáním střel se tak budou muset naučit obsluhovat pouze kontrolní a měřicí techniku a další vybavení, které bude s nimi dodáno. Jak ale říká podplukovník Roman Harenčák, AIM-120 C-5 je vysoce spolehlivá střela, která vyžaduje jen minimální údržbu. "Zatímco u starších střel jsme museli mít složité přístroje a pravidelně provádět zdlouhavá měření, AMRAAM to vše dokáže v podstatě sám. Střely jsou totiž vybaveny takzvaným Bulit-in testem, díky němuž se střela dokáže sama kontrolovat," dodává manažer projektu. Na techniky tak zbude vlastně jen optická kontrola střel. Vzhledem k jejich mimořádně vysoké spolehlivosti se nepočítá ani s tím, že by se u nás prováděly nějaké větší opravy. A pokud by přece jen k nějaké vážnější závadě došlo, postará se výrobce o její odstranění. S trochou nadsázky se tak dá říci, že AMRAAM je téměř bezúdržbová řízená střela. Ostatně o kvalitách této zbraně svědčí i počet armád, které ji mají ve výzbroji, stejně tak i počet letounů, jež ji mohou používat.
Vzhledem k tomu, že se střely vyrábějí ve Spojených státech jako zcela nové, budou si na ně naše vzdušné síly ještě nějaký ten čas počkat. První kusy budou dodány na jaře příštího roku, zbytek pak v létě. Poté bude následovat proces zavádění do výzbroje včetně zkrácených vojskových zkoušek. Mezitím se ale budou piloti i technici na použití střely stále připravovat, aby celý zbraňový systém AMRAAM dosáhl plné operační schopnosti k 1. 1. 2009. Bojová hodnota letounů JAS-39C Gripen tak zásadním způsobem naroste.

Tomáš SOUŠEK