CLEAN HUNTER 2002

Již tradičně se letos naše armáda zapojila do jednoho z největších leteckých cvičení Severoatlantické aliance. Dva týdny od 10. června byly jednotlivé součásti Vzdušných sil AČR nasazovány proti fiktivnímu protivníkovi a jejich příslušníci měli možnost si vyzkoušet plnění řady úkolů. Cvičení CLEAN HUNTER 2002 se letos poprvé zúčastnily také letouny L-159 ALCA.

CLEAN HUNTER je dnes největším spojeneckým cvičením na evropském kontinentu. Zúčastňují se jej zpravidla všechny členské státy NATO. Pouze tento rok se nezapojily Řecko a Turecko. „Celé cvičení je postaveno především na dobrovolnosti jednotlivých zemí, které sami rozhodují, kolik a jaké jednotky do něj začlení,“ sděluje nám major Michal Bartakovič z velitelství vzdušných sil, který se od počátku účastnil příprav a plánování.

Hlavním cílem CLEAN HUNTERu je pomoc členským zemím ve vytvoření podmínek pro simulování veškerých obranných i útočných leteckých operací v rámci evropského válčiště. Rozsah cvičení tak závisí na tom, kolik jednotek každý člen NATO nabídne.

Hlavní činnost se odehrává v předem vymezených prostorech nad jednotlivými státy. Zde je však Česká republika částečně handicapována, neboť ani tři roky po vstupu do Aliance nejsou uzavřeny některé bilaterální dohody a naše letouny ani jednotky protivzdušné obrany nemohou operovat v zahraničí. Konkrétní úkoly cvičení vycházejí z požadavků každé ze zúčastněných stran. To znamená, že si například vzdušné síly zažádají o cvičení stíhacích doprovodů transportním letounům a řídící složky vše pečlivě naplánují. Hlavní štáb cvičení (tzv. White Cell) je umístěn na velitelství AIRNORTH v německém Ramsteinu. Konkrétní jednotky jsou pak řízeny ze středisek operačního velení CAOC (Combined Air Operations Center). Naše republika spadá pod CAOC 4 sídlící v Messtettenu v SRN, odkud také přicházejí jednotlivé rozkazy k plnění úkolů. „Nespornou výhodou tak rozsáhlého cvičení je i to, že se všechny stupně řízení a velení mohou naučit veškeré postupy plánování, přenosu informací, dat a rozkazů až po jejich samotný výkon probíhající na úrovni letek a jednotlivých osádek,“ vysvětluje mjr. Michal Bartakovič. Podle něho se při plánování letošního CLEAN HUNTERu muselo vycházet především z velmi omezených možností našeho letectva, a tak bylo možné plnohodnotně nasadit pouze letouny MiG-21, avšak jen k obranným úkolům nad naším územím. Jejich hlavní činností byly zásahy proti spojeneckým letounům, které simulovaly útoky na pozemní cíle v ČR.

I když hlavní činnost ležela na bedrech několika posledních pilotů „jedenadvacítek“, byly letos do cvičení poprvé začleněny také letouny L-159, které byly pověřeny běžnými stíhacími úkoly. Bohužel, zpoždění ve výcviku jejich osádek zapříčinilo, že oproti plánované čtveřici mohli nakonec v rámci CLEAN HUNTERu létat pouze dva piloti. Jediní tak mohli získávat cenné zkušenosti z „bojového nasazení“ tohoto nového stroje. O to zajímavější je fakt, že již během prvního letového dne cvičení se jim podařilo úspěšně splnit první úkol. Jedním z dvojice pilotů byl kapitán Petr Vašíček, který onen let popisuje takto: „Našim dnešním úkolem bylo hlídkování v jednotlivých přidělených prostorech. Naváděcí stanoviště nás pak navedlo na vzdušné cíle, které jsme měli identifikovat. Postupně jsme vystřídali prostory Českých Budějovic, Pardubic a nakonec jsme se ocitli v oblasti Liberce. Při letu v poměrně malé výšce v oblasti hor jsme dostali informaci, že zhruba tři míle vlevo od nás se pohybuje neznámý letoun, který je nutné identifikovat. Podařilo se mi jej spatřit pouhým zrakem na vzdálenost asi dvou kilometrů. V tu chvíli jsem věděl jen to, že se jedná o dopravní stroj. Okamžitě jsem se za ním pustil, zatímco můj kolega mne chránil zezadu. Snažil jsem se přiblížit co nejvíce, abych zjistil, o jaký letoun se přesně jedná. Šlo o německý C-160, jehož osádka se bránila manévrováním v malé výšce. Nicméně nakonec se mi podařilo zjistit i jeho imatrikulaci, což jsem také nahlásil naváděcímu stanovišti. Asi po dvou minutách, během nichž se letoun stále snažil nás setřást, jsme obdrželi informaci o tom, že jde o letoun nepřátelský a že jej můžeme sestřelit. Jelikož jsem jej měl stále před sebou, použil jsem simulovaně protiletadlovou řízenou střelu s infračerveným naváděním. Poté jsem uvolnil prostor pro svého kolegu, který provedl totéž. Pak už následoval jen návrat na základnu.“

Nejsou to však jen piloti, kteří se cvičení .CLEAN HUNTER aktivně zúčastňují. Důkazem toho byla například přítomnost německého a nizozemského řídícího letového provozu na čáslavské řídící věži. „Fungujeme zde jako styční důstojníci, zejména pro případy nouze některého z aliančních letounů. Pokud by například německá osádka Phantomu či Tornada měla v nouzi specifické požadavky, můžeme českým dispečerům pomoci v jejich práci,“ říká nadporučík Werner Höpfler z německé letecké základny v Neubugu. Jak sám přiznává, i v případě, že jeho služeb nebude během cvičení zapotřebí, odnese si z České republiky mnoho zkušeností. „Už jen přístrojové vybavení vaší věže je mnohem modernější než to naše. Oceňuji také to, že u vás vedle řídícího sedí vždy jeden pilot, který může svým kolegům ve vzduchu výrazně pomoci v nouzi. U nás tato praxe zavedena není,“ dodal Werner Höpfler.

V rámci CLEAN HUNTERu se kromě hlavního scénáře odehrává také několik menších regionálních cvičení. Jednou z těchto částí je i cvičení jednotek CSAR (Combat Search and Rescue), které letos proběhlo poprvé v našem vojenském výcvikovém prostoru. Jak říká major Bartakovič, jedná se o natolik složité a náročné operace, že nabídka České republiky na tuto část cvičení ostatní členy NATO překvapila, nikoliv však negativně. Podle něho se celou akci podařilo naplánovat zejména díky velkému osobnímu nasazení několika lidí a jejich fandovství pro svou práci.

Hlavním cílem je zde záchrana sestřelených leteckých osádek z nepřátelského území. Jelikož naše jednotky s výcvikem podobných akcí teprve začínají, přiletěla k nám také dvojice německých vrtulníků UH-1D, pro jejichž osádky je plnění úkolů CSAR hlavní náplní. Během prvního týdne cvičení CLEAN HUNTER pak na letišti v Plzni-Líních a zejména nad doupovským výcvikovým prostorem předávali své zkušenosti přerovským pilotům vrtulníků Mi-17 a Mi-24. „Uskutečnili jsme celkem tři akce, při nichž bitevní vrtulníky Mi-24 prováděli takzvané vyčištění prostoru a identifikaci sestřelených pilotů, zatímco osádka transportního stroje Mi-17 vysazovala záchrannou skupinu, která znovu prováděla ověření totožnosti „sestřelených“ pilotů. Za pomoci německých UH-1D pak přepravila všechny osoby zpět na domovské letiště,“ informuje nás kapitán Miroslav Jenčík, který v Líních působil jako velitel dočasně vytvořené kombinované česko-německé vrtulníkové letky. Při jedné z akcí jsme měli možnost vidět, že zachraňovaní piloti seděli až do příchodu záchranné skupiny na zemi s rukama za hlavou, podobně jako zajatí vojáci. „Je to proto, že do poslední chvíle je považujeme za nepřátelské vojáky. Proto je také před tím, než je naložíme do vrtulníku, důkladně prohledáváme. Na druhou stranu ale i sám sestřelený pilot si může předem dohodnutými postupy ověřit, zda zachránci jsou opravdu vlastní,“ doplňuje kapitán Jenčík. Podle něho i podle německých pilotů je ale do budoucna nutné vyčlenit pro CSAR samostatnou jednotku, neboť složitost těchto úkolů .neumožňuje současné plnění úkolů jiných. V tomto ohledu byl letošní CLEAN HUNTER jen prvním z mnoha kroků, které budou muset následovat.

Tomáš SOUŠEK