Ve Vyškově se rozjel systém výcviku osádek letadel pro záchranu z izolace
Text: Tomáš SOUŠEK
Dokonalá vycvičenost je jedním z nezbytných předpokladů pro nasazení létajícího personálu v bojových operacích. Nejde však jen o samotné zvládnutí taktiky, ale i o schopnost jednat v mimořádných situacích. Zatímco ve vyspělých armádách se letci na záchranné operace pravidelně připravují již dlouhou dobu, v Čechách se s obdobným výcvikem začalo teprve nedávno.
Hlavním garantem výcviku a přípravy příslušníků AČR pro záchranu z izolace
je dnes Vojenská akademie ve Vyškově. V týdnu od 19. do 23. listopadu 2007 se
v nedalekém výcvikovém prostoru Dědice uskutečnil specializovaný kurz "Personal
Recovery". Právě tímto pojmem se v současnosti v armádách NATO označuje
problematika záchrany.
Záchrana osob z území protivníka se v minulosti omezovala pouze na takzvané
mise Combat SAR, jež se týkaly v podstatě jen osádek vojenských letadel. Základním
předpokladem bylo, že tito lidé do detailu znají předem dané postupy, díky nimž
dokážou na své vlastní záchraně, například v případě sestřelení nebo nouzového
přistání, aktivně spolupracovat se záchrannými jednotkami. Většinou platilo,
že pro nevycvičeného člověka nebude vyslán záchranný tým. Zkušenosti z posledních
ozbrojených konfliktů však ukazují, že se v nouzové situaci na území protivníka
může ocitnout daleko širší spektrum lidí, kteří náročný výcvik nemají, ať už
to jsou cestující z vojenských letadel či třeba řidiči zásobovacích konvojů.
I jejich záchranu je však třeba řešit, a tak se začaly utvářet souhrnné postupy
Personal Recovery. CSAR jakožto nejsložitější operace i nadále zůstávají, ale
představují jen jednu část této problematiky.
České vzdušné síly se na podobných misích podílely na řadě mezinárodních leteckých
cvičeních. Bitevní vrtulníky Mi-24 či letouny L-159 se do misí CSAR zapojovaly
na cvičeních, jako byl Clean Hunter či Brilliant Arrow, kde většinou poskytovaly
přímou ochranu záchranným vrtulníkům. Letci zde bezesporu získali cenné zkušenosti
a dosáhli mnoha úspěchů. Nicméně v souvislosti s plánovaným nasazením našeho
letectva v zahraničních misích vyvstala jiná potřeba. Nikdo po nás totiž zřejmě
nebude chtít, abychom zorganizovali záchrannou operaci CSAR. Bude však nutné,
aby naši piloti dokázali v případě vlastního ohrožení správně jednat a aby uměli
pomoc přijmout. Jedině tak je bude možné nasadit do skutečných bojových operací.
Výcvik létajícího personálu se v současnosti v zemích Aliance sjednocuje podle
stejných norem a postupů. Rozdělen je do tří základních stupňů, z nichž první
dva se již cvičí ve vyškovské akademii. Kurz stupně A je prvním v pořadí a je
z velké části teoretický. "Piloti se zde seznamují s tématy, jako je psychologie,
fyziologie, zdravověda, ale začínají zde i se základy taktiky při záchranných
operacích," říká kapitán Stanislav Lacko, náčelník skupiny záchrany a CSAR
oddělení výsadkové přípravy a SAR. Nutné je zejména zvládnutí všech procedur
identifikace a autentifikace a používání nezbytných dokumentů, jako jsou EPA
či ISOPREP.
Druhý kurz úrovně B je již mnohem více zaměřen na praktické ověřování a zdokonalování
návyků. Právě tento kurz jsme navštívili ve druhé polovině loňského listopadu,
kdy se jej účastnilo patnáct pilotů z leteckých základen v Přerově a v Praze-Kbelích.
V první fázi absolvovali několik praktických zaměstnání, při nichž si vyzkoušeli
například pocity při napadení psem či uvolnění z padáku uvázlého v korunách
stromů. Celý týden pobývala skupina letců ve výcvikovém prostoru, a tak nechyběla
ani příprava stravy z právě ulovené zvěře. Jedním z nejnáročnějších úkolů pak
bylo překonání vodních překážek. Piloti si nejprve s vlastnoručně nasbíraných
větví museli v omezeném čase sestrojit provizorní vor, na nějž pak umístili
svoji výstroj. Ihned poté se museli ponořit do ledové vody a s vorem přivázaným
k tělu uplavat několik set metrů. V rámci výcviku sice měli k dispozici neoprenové
obleky, nicméně i tak byl pohyb se zátěží ve vodě plné kusů ledu velmi namáhavý.
Navíc ten, kdo podcenil stavbu voru, mohl na druhé straně břehu vyndávat z batohu
jen mokré oblečení.
"Béčkový" kurz CSAR pak vyvrcholil dvoudenním pobytem v terénu, kde
již piloti rozdělení do osádek nacvičovali samotnou taktiku záchranných operací.
Museli prchat před pronásledovateli, kontaktovat záchranáře, dostat se na určená
místa a nakonec se podle přesných pravidel nechat vyzvednout. Teprve tím pro
ně tato část výcviku skončila.
Jak již bylo řečeno, v Alianci má výcvik Combat SARu tři části. Stupeň C se
však zatím u nás necvičil a počítá se s ním až těsně před konkrétní zahraniční
misí. "Jde v podstatě o komplexní cvičení celých záchranných misí, do nichž
se zapojuje široké spektrum jednotek a složek armády, od záchranných týmů až
po stíhací letectvo. V našem případě by to znamenalo mnohem větší zapojení společných
sil. Je ale nutné také více spolupracovat s armádami, které mají s tímto výcvikem
praktické zkušenosti. V řadě aliančních zemí fungují takzvané S.E.R.E. school,
které udělují mezinárodně uznávané certifikáty. Naším cílem je proto dosažení
stejné úrovně, abychom mohli naše lidi cvičit ve stejné kvalitě," dodává
major Vlastimil Duchoň, náčelník oddělení výsadkové přípravy a SAR Vojenské
akademie ve Vyškově.
Ve vyškovské akademii se v loňském roce uskutečnily celkem tři CSARové kurzy
úrovně A a tři úrovně B. Na rok 2008 zde mají naplánováno po dvou z každé kategorie.
§§§
+ Naprosto klíčová je při záchranných operacích z území protivníka identifikace
a autentifikace zachraňovaných osob. Neustále totiž hrozí, že by protivník mohl
místo nich "nastrčit" své vlastní lidi. Piloti proto před každým letem
vyplňují dva důležité dokumenty.
+ ISOPREP (Isolated Personnel Report) - vedle základních osobních údajů v něm
pilot uvádí i řadu informací ze svého soukromého života, o nichž ví, že je zná
jen on sám. Může jít například o značku jeho prvního auta, data narození rodinných
příslušníků, oblíbené jídlo a podobně. Při záchranné operaci pak může být na
kterýkoliv detail dotázán, čímž se ověří, že jde skutečně o něj.
+ EPA (Evasion Plan of Action) - hrubý plán toho, jak bude pilot postupovat
v případě sestřelení či nouzového opuštění letadla nad územím protivníka.
+ Oba dokumenty jsou od sestavení přísně utajovány a záchranné týmy je dostávají
teprve těsně před záchrannou operací.