Devětadvacátého května letošního roku přistálo v Čáslavi dalších pět gripenů. Tentokrát šlo ale o stroje švédského letectva, které sem přiletěly na jeden týden v rámci programu výměny letek.
Myšlenka uspořádat společné letecké cvičení vznikla už v době,
kdy se naši piloti na nové nadzvukové stíhací letouny teprve přeškolovali. Jejím
autorem byla tentokrát švédská strana, pro kterou má tato akce hned několik
významů. Švédové si totiž po roce provozu strojů JAS-39 v České republice chtěli
ověřit, jak úspěšný byl jejich způsob výcviku zahraničních letců. Proto také
do Čáslavi na konci května přiletěli piloti z wingu F7, jehož základna v Sätenas
funguje také jako výcvikové středisko. Od našeho personálu pak přijímaly podněty
na případné změny v systému přípravy dalších lidí. Vedle toho se švédské letectvo
snaží získat také maximum zkušeností z létání v prostředí Severoatlantické aliance.
Švédsko totiž členem NATO není, avšak své vojáky nabízí pro budoucí jednotky
Evropské unie. Je ale téměř jisté, že tyto jednotky budou fungovat na základně
norem a standardů NATO, které jsou v mnohém odlišné od těch švédských.
Přínos výměny letek však není jednostranný. "Velice důležité
je, že od švédských kolegů můžeme prakticky zadarmo získávat mnoho zkušeností.
Oni provozují gripeny již několik let a jsou dnes schopni nám předat to, na
co bychom sami přicházeli zřejmě stejně dlouho," říká podplukovník Michael
Borůvka, velitel 211. taktické letky. Společné cvičení navíc přišlo vhod i kvůli
výcviku poslední skupinky českých pilotů, kteří se připravují na zařazení do
hotovostního systému. Díky švédské návštěvě se jej podařilo významně urychlit.
Ačkoliv samotnému létání byly věnovány jen dva dny, podařilo se
během nich uskutečnit několik desítek letů. Ty byly zaměřené převážně na vedení
vzdušného boje. Do cvičení se několikrát zapojily také letouny L-159 ALCA. Pro
švédské piloty bylo alespoň zpočátku létání v českém vzdušném prostoru poněkud
obtížnější. Naše zóny, ve kterých cvičí české letectvo jsou totiž poměrně malé
a navíc jsou omezené ze všech stran nejrůznějšími civilními letovými tratěmi.
Oproti tomu ve Švédsku s jeho rozlohou a malou hustotou osídlení je možné v
řadě oblastí létat téměř bez omezení. Letci ze Sätenas tak při létání nad českou
krajinou museli značnou část své pozornosti věnovat tomu, aby se udrželi v prostorech
určených pro cvičení. Určité rozdíly ve zvyklostech pak bylo možné pozorovat
například i v anglickém jazyce, který letci standardně používají. "Letecká
angličtina je jednoduchá i složitá zároveň. Oproti hovorové řeči obsahuje relativně
málo pojmů, avšak každý z nich lze použít jen n jedné konkrétní situaci,"
vysvětluje pplk. Borůvka. Jak se ukázalo při výměně letek, švédští piloti užívali
některé výrazy, které v NATO nejsou běžné.
I když při cvičení svedli letci řadu vzdušných bojů, nijak zvlášť
se nehodnotilo kdo byl úspěšnější. Podle velitele čáslavské letky je to hlavně
proto, že obě strany mají stejný typ letounu. "Gripen umožňuje i průměrně
zkušenému pilotovi využívat jeho maximálních výkonů a schopností. Pokud bychom
tedy při vzdušném boji oba létali až na doraz, tak nejspíše skončíme v jedné
zatáčce se zapnutým přídavným spalováním a budeme tak létat, dokud nám nedojde
palivo. Letouny jsou zkrátka vyrovnané," říká pplk. Michael Borůvka. Tato
situace samozřejmě těžko nastane, pokud se spolu utkají rozdílné stroje. Proto
si letci při letošním cvičení sami stanovovali určitá omezení a pomocí gripenů
tak alespoň částečně simulovali jiné stíhací letouny.
Tomáš SOUŠEK