Základnu ve Kbelích čeká rozsáhlá modernizace a výstavba nových objektů

Airbus je jen začátek

Text : Tomáš SOUŠEK
(únor 2007)

Pokud se v poslední době mluvilo o vojenském dopravním letectvu, bylo to zejména v souvislosti s novým letounem Airbus. Jeho dodání je však jen prvním krokem k celkové modernizaci. Na další vývoj vojenské dopravky jsme se ptali velitele 24. základny dopravního letectva plukovníka Josefa Bejdáka.

Patrně nejdiskutovanějším tématem týkajícím se vojenského dopravního letectva je v současnosti obnova letadlového parku. První nový Airbus A-319CJ přistál ve Kbelích 30. ledna a druhý by jej měl následovat koncem letošního roku. Tím však celý proces teprve začíná. Koncepce modernizace dopravního letectva byla už schválena i vládou České republiky, nicméně pořadí jednotlivých kroků se ještě může měnit v závislosti na finančních možnostech resortu obrany. "Bohužel nelze říci, který druh letecké techniky bychom chtěli obměnit jako první, protože nás trápí s výjimkou letounů L-410 všechny v současnosti provozované kategorie," říká velitel kbelské základny plukovník Josef Bejdák.

Obnova téměř od základů
Jaký je tedy aktuální stav? 24. zDL dnes provozuje letouny A-319CJ, Tu-154M, Jak-40, An-26, Cl-601, L-410 a vrtulníky W-3A, Mi-8 a Mi-17. Nejstarším typem jsou v současnosti vrtulníky Mi-8 a letouny Jak-40. Všechny tyto stroje jsou sice neustále udržovány v perfektním technickém stavu, nicméně jejich další provozování začíná být značně nákladné. V případě zájmu o prodloužení jejich životnosti by musely projít již třetí generální opravou, která by stála další finanční prostředky, ale neodstranila by některé nevyhovující parametry. Staré ruské typy se totiž vyznačují výrazně vyšší spotřebou paliva a navíc dnes ani nevyhovují přísným leteckým předpisům, ať už jde o emisní a hlukové limity, či moderní přístrojové vybavení. Obdobná situace nastává i v případě letounů An-26, jejichž technická životnost skončí postupně v letech 2012 - 2015. Tyto stroje sice plní velkou část přepravních úkolů ve prospěch celé armády, nicméně z hlediska taktických možností se jiným aliančním typům nemohou rovnat. Mezi relativně bezproblémové typy lze naopak zařadit vrtulníky W-3A Sokol a letouny L-410. Čtyřistadesítky dnes slouží převážně k výcviku mladých pilotů a také k přepravě pro potřeby AČR a vzhledem k tomu, že se podařilo zachovat funkční výrobní závod v Kunovicích, bude snadné udržet je v provozu i v budoucnosti.

Pokud vše půjde podle plánu, měl by být dalším krokem výběr malého dopravního letounu pro přepravu osob. "Ještě letos by se měla vypsat soutěž tak, aby dva stroje mohly být dodány na přelomu let 2008 a 2009. Počítáme s tím, že půjde o dvoumotorové proudové stroje s kapacitou zhruba 15 - 30 cestujících. Od nových letounů očekáváme zejména výrazně větší dolet a nižší provozní náklady oproti stávajícím jakům a antonovům," doplňuje plukovník Bejdák. Někteří odborníci se k rozhodnutí o pořízení malých letounů vyjadřovali kriticky s odůvodněním, že takzvaná vícetypovost bude nadále komplikovat a prodražovat letecký provoz. Podle slov velitele kbelské základny však lze snadno spočítat, že tomu tak není. "Tento názor jsem také slyšel a dokonce jsme v jednu chvíli zvažovali místo dvou velkých a dvou malých letounů pořídit třeba tři letouny stejného typu. V úvahu připadal například nejmenší Airbus A-318. Jeho maximální vzletová hmotnost, od níž se odvíjejí veškeré další náklady, je však stále poměrně vysoká," vysvětluje plk. Josef Bejdák. Má tím na mysli zejména řadu poplatků, ať už za letecké navigační služby či za přistání a další služby na kterémkoliv civilním letišti, které se vypočítávají právě na základě maximální vzletové hmotnosti každého stroje. U Airbusu A-319CJ činí tato hodnota 75,5 tuny, zatímco u chystaného malého letounu by se pohybovala řádově okolo 20 tun. Podobné je to i se spotřebou paliva, která je u A-319CJ zhruba 2,5 tuny na jednu hodinu letu, ale u malého stroje by dosahovala maximálně jedné tuny na hodinu. Další typ s výrazně menšími provozními náklady tak má v českém letectvu své jasné opodstatnění.

Jak už bylo zmíněno, letecká technika dopravního letectva se musí obměnit ve všech kategoriích. Někdy se poněkud nepřesně mluví o tom, že například airbus nahradí tupolevy, malí dopravní letoun jakovlevy a nákladní stroj antonovy. To je však pravda jen částečně. Airbus sice uveze větší hmotnost, ovšem jeho nákladový prostor je oproti Tu-154M menší, a tudíž hůře využitelný. Proto je nutný nákladní letoun s dostatečnou kapacitou. Jednoduše řečeno, teprve s kompletně obměněným letadlovým parkem bude 24. zDL schopna plnit neustále se zvětšující spektrum a množství úkolů, které jsou na její příslušníky kladeny.

Ruzyň bude opuštěna
Je-li řeč o příslušnících základny, nelze nezmínit celkovou personální situaci. Jak říká velitel, ta se za poslední roky poměrně stabilizovala. "Poslední velká vlna přijímání pilotů k Českým aeroliniím skončila zhruba před třemi lety. Na druhou stranu se musíme smířit s tím, že prakticky žádná armáda nedokáže nabídnout svým pilotům takové finanční podmínky jako civilní provozovatelé. S určitou odchodovostí létajícího personálu se potýká i mnoho letectev Severoatlantické aliance, a tak se jí nevyhneme zřejmě ani v budoucnosti. Musíme ji však udržet v přijatelných mezích, aby už nenastala situace, v jaké jsme se ocitli zhruba před pěti roky, kdy jsme měli skutečně problémy sestavovat osádky na některé lety. Myslím si, že zavedení nové moderní techniky je výrazným impulzem, který bude naše příslušníky motivovat k další práci pro armádu," komentuje plukovník Bejdák.

V letošním roce čeká 24. základnu dopravního letectva ještě zásadní reorganizace. K 1. říjnu 2007 dojde ke sloučení letek tak, že u každé budou společně sloužit piloti i technici. Hlavními stavebními kameny kbelské základny se stane dopravní letka s takzvanými bílými letadly, transportní a speciální letka, která bude provozovat nákladní stroje, a třetí letka vrtulníková. Další jednotky v nové struktuře pak představují letka letecko-technického zabezpečení, letka oprav a prapor zabezpečení. Tento model samozřejmě není nic nového a podobně jsou dnes organizovány i letecké základny v Čáslavi či Přerově. Plukovník Josef Bejdák však vidí i některé zápory, které s sebou reorganizace přinese: "Musíme počítat s tím, že slučování letek připraví některé lidi o funkce a některé i o hodnosti. Bude hodně záležet na personální práci, abychom všem dotčeným i do budoucnosti zajistili smysluplnou práci. Podle mého reorganizace minimálně v počátečním období bude komplikovat práci zejména velitelům. Lidé i nadále zůstanou ve stávajících objektech, a tak s nimi stejně nebudou moci být v neustálém kontaktu." Zásadní změna se promítne i do práce velitele leteckého křídla. Až dosud měl ve své podřízenosti pouze létající personál, zatímco od října bude velet zhruba osmdesáti procentům výkonných prvků základny. Ve Kbelích se na reorganizaci připravují již dnes, a tak už byli vybráni velitelé nově vzniklých letek, kteří spolupracují s těmi stávajícími a také již provedli pohovory se všemi svými příslušníky.

Asi nejviditelnějším krokem reorganizace bude přesun odloučené části z Ruzyně do Kbel. Ještě během léta a podzimu bude muset část personálu základny cestovat mezi oběma letišti, neboť například technici mají typové zkoušky jak pro airbus, tak i pro tupolevy. Jako první se do Kbel přemístí letoun Cl-601 Challenger s veškerým svým technickým zázemím. Ve Kbelích se již podařilo zrekonstruovat dva původní hangáry, které poskytnou prostor pro techniku i ruzyňský personál. Jakmile bude dodán i druhý Airbus A-319CJ, měl by se přesun dokončit, aby mohla armáda stávající prostory na Ruzyni opustit do konce letošního roku. Podle slov plk. Bejdáka se tak děje takřka za pět minut dvanáct. Velký rozmach civilního leteckého provozu totiž výrazně zvyšuje ceny pronájmů na Ruzyni, a ani armáda by zřejmě tomuto trendu neunikla a za hangár pronajatý od ČSA a parkovací plochy pronajaté od Letiště Praha by pravděpodobně velice brzy musela platit několikanásobně vyšší částku. Plukovník Bejdák však chce ruzyňské letiště v omezené míře využívat i nadále: "Zůstane nám budova s odletovou halou, která je v majetku armády. Zdejší salonky a hala mohou posloužit například při přijímání zahraničních delegací. Počítáme s tím, že dokud nebude provedena generální oprava dráhy ve Kbelích, budeme na ruzyňském letišti odbavovat i rotace vojsk a cestující Volarezy." V budově ze třicátých let zůstane několik lidí, kteří se budou starat o její údržbu a volné prostory budou nabídnuty k využití jiným složkám armády.

Největší starosti s dráhou
S přesunem všech částí základny do Kbel vyvstává také nutnost zásadní modernizace zdejšího letiště. Již koncem loňského roku byla vybrána firma, jež nyní zpracovává projekt takzvaného generelu základny. Dokončen by měl být letos v létě a pak bude jen otázkou finančních možností, kdy dojde k jeho realizaci. Podle velitele 24. zDL je však nezbytné některé kroky provést co nejdříve. "Jako naprosto klíčovou vidím generální opravu vzletové a přistávací dráhy. Poslední byla provedena v roce 1969 a od té doby se dráha v podstatě jen záplatuje," říká plukovník Josef Bejdák. Po opravě dráhy a zvýšení její únosnosti by se ve Kbelích chtěli věnovat objektům určeným pro příslušníky základny. Do budoucnosti se počítá s opuštěním kasáren naproti letišti přes Mladoboleslavskou ulici. Tím však vznikne potřeba výstavby zcela nové multifunkční budovy určené zčásti létajícímu personálu a zčásti logistice. Nový bude muset být i jídelní blok, který dnes stojí v kasárnách mimo letiště a jehož oprava by se tak už nevyplatila. Dalším krokem by se měla stát výstavba nového velkého hangáru, v němž by své místo našla letka oprav a který by poskytl i dostatečnou skladovou kapacitu. Čeho se však ve Kbelích nedočkáme, jsou objekty jednotlivých letek, které dnes stojí například v Čáslavi, kde pozemní i létající personál letky sdílí jednu budovu. Jak říká plukovník Bejdák, dopravní letectvo funguje jinak než taktické, a tak má i jiné potřeby. Není prý nutné sestěhovat lidi na jedno místo, ale naopak je výhodnější, když třeba technici budou co nejblíže ke svým letadlům.

V další fázi modernizace základny dojde i k opravám ostatních objektů, jako je například hasičská stanice či autopark. Na závěr by se pak úsilí mělo soustředit opět k provozním plochám, konkrétně na pojezdové dráhy a stojánky letecké techniky. Cílem je splnění aliančních standardů i standardů civilního leteckého provozu. Na letišti by měla být instalována třeba myčka letadel či odmrazovací můstky, které jsou dnes jinde již běžnou záležitostí. Kbely slouží i jako záložní plocha pro letouny čáslavské základny, proto by zde měla vyrůst jedna bojová stojánka, na níž by bylo možné odbavit kterýkoliv bojový letoun, včetně vybíjení a nabíjení zbraní.
V konečném stavu bude celá základna fungovat mnohem efektivněji a její příslušníci získají pro svou práci lepší podmínky. Jednotlivé součásti, které musejí spolu neustále komunikovat, se soustředí na jedno místo. Součástí generelu budou pochopitelně i některé bezpečnostní prvky. Jak říká plukovník Bejdák, Kbely mají oproti jiným základnám určitý náskok. Letiště je již dnes prakticky celé oplocené a jsou instalovány některé elektronické zabezpečovací systémy. Investice do této oblasti proto nebudou tak vysoké, jako kdyby se celé zabezpečení stavělo od základu.

Důležitým faktorem, jenž ovlivní veškerou novou výstavbu, je historická hodnota stávajících budov. Přednedávnem se podařilo provést opravu historického majáku a vodojemu, který tvoří významnou dominantu Kbel jako takových. Zachováno zůstane i původní jádro letiště s pěti hangáry a několika dalšími objekty, jako jsou například takzvané vily. Podle velitele 24. základny dopravního letectva je tato část letiště vybudována velice promyšleně a kvalitně, a proto není důvod zde něco měnit. Letiště už posuzovali i architekti a každá další výstavba by měla respektovat původní pojetí celého prostoru. Ne snad že by se nové budovy stavěly v historickém stylu, ale mezi ty staré musejí zapadnout. Jedině tak se naplní snaha prvních budovatelů našeho letectva, kteří již v roce 1923 požadovali esteticky hodnotné a výrazné letiště Praha-Kbely.
§§§