Ačkoliv vývoj jedné z hlavních zbraní
letounu L-159, leteckého kanonu PLAMEN, nebyl dosud
ukončen a je stále provázen řadou velkých problémů, podařilo se přednedávnem
alky konečně vyzbrojit. Stalo se tak díky pomoci Spojených států, které v rámci
příprav na letošní summit NATO poskytly českým vzdušným silám dvacítku
protiletadlových řízených střel AIM-9M Sidewinder.
Letecká protiletadlová řízená střela Sidewinder
ve verzi AIM-9M patří k nejmodernějším ve své kategorii. Její použití na českém
vojenském letounu znamená zásadní zlom pro naše vzdušné síly, neboť až dosud
byla používána munice převážně ruské provenience. Zlom představuje tato raketa
i pro samotné L-159 ALCA, protože z nich konečně učiní letouny schopné boje.
Ovšem stejně tak jako u každé nové techniky také v případě sidewinderu
bylo nejprve nutné naučit obsluhující personál všem důležitým postupům pro
používání této výzbroje.
Samotnému dodání raket předcházela návštěva
týmu specialistů z US Navy, kteří zjišťovali možnosti a schopnosti našich lidí
i techniky. Střely AIM-9M k nám pak dorazily zhruba v polovině letošního září.
Krátce nato byl na letecké základně v Čáslavi zahájen přeškolovací kurz pro
vybraný pozemní technický personál, a to jak místní, tak i ze základny v
Náměšti nad Oslavou. Přeškolení se ujala čtveřice amerických odborníků ze
školicího střediska námořnictva na základně China Lake.
„Cílem kurzu je vyškolení našich lidí na takzvaný stupeň 0, což znamená
základní manipulaci se střelou, její skládání a podvěšování
pod letoun,“ vysvětluje kapitán Viktor Anders z
velitelství Vzdušných sil AČR, který na celé školení dohlíží.
Všichni vybraní vojáci museli absolvovat
dvoutýdenní výuku. Při ní se nejprve seznámili s teorií samotné střely
Sidewinder a jejími technickými parametry. Poté následovalo školení o
předletových postupech a údržbě nové rakety. Druhý týden se pak již celá
skupina věnovala použití AIM-9M na samotné „stopadesátdevítce“,
konkrétně na odpalovacím zařízení LAU-7. Vše ale šlo poměrně hladce, a tak
přeškolení nečinilo nikomu potíže. Byl zde pouze určitý rozdíl mezi lidmi z
Čáslavi a Náměšti. „Čáslavský personál byl již z dřívějška zvyklý používat
ruské řízené střely R-13, které jsou sidewinderu
velice podobné, a tak mnoho postupů již znal předem. V Náměšti ale nikdy
„třináctky“ neměli, a tak bylo pro zdejší techniky více věcí zcela nových,“
říká kapitán Anders. Podle vyjádření amerických specialistů
z China Lake ale byli všichni velmi dobrými studenty,
kteří celý výklad sledovali s velkým zájmem.
Pozemní obsluha je ale jen polovinou
personálu, který se musí naučit s novou výzbrojí zacházet. Tou druhou jsou
piloti letounů L-159. Podle zástupce velitele 4. základny taktického letectva v
Čáslavi podplukovníka Jána Reháka však jejich počet
nebyl ještě definitivně stanoven, protože bude závislý na konkrétní vycvičenosti jednotlivých pilotů.
Zmiňovaná dvacítka amerických střel bude
použita k zajištění bezpečnosti vzdušného prostoru při listopadovém summitu
Severoatlantické aliance v Praze. Všechny tedy budou na čáslavské základně. Zde
se také předpokládá posílení technického personálu lidmi z Náměšti. Nicméně sidewindery u nás budou zatím používány pouze na základě
omezené certifikace, jejíž platnost skončí po summitu NATO. Během této doby
budou také k dispozici američtí specialisté, například pyrotechnici, kteří
budou schopni provádět na střelách složitější práce. Teprve poté by měla být
zahájena klasická procedura zavádění nové výzbroje do AČR, které se již
zúčastní všechny zodpovědné složky. V příštím roce pak můžeme očekávat další
dodávky protiletadlových raket AIM-9. Každopádně již dnes výrazným způsobem
přispívají ke zvýšení bojeschopnosti našich vzdušných sil.
Tomáš SOUŠEK